Po staletí lidská činnost vedla, ať už úmyslně či neúmyslně, k šíření rostlinných druhů do oblastí daleko mimo jejich původní areál. V průměru se asi 10 procent nepůvodních druhů na celém světě stane invazivními, což často způsobí závažné ekologické a ekonomické důsledky pro postižené regiony.
Globální tým výzkumníků pod vedením ETH Zurich poprvé prozkoumal, které oblasti Země jsou nejzranitelnější vůči zásahům nepůvodních stromů. Studie zveřejněná v časopise Příroda, lidské a ekologické faktory kombinované k posouzení výskytu a závažnosti zasahování stromů po celém světě.
Závažnost určují ekologické faktory
Studie odhaluje, že blízkost lidské činnosti – zejména námořních přístavů – se ukazuje jako dominantní faktor ovlivňující pravděpodobnost invaze. Přístavy přepravují tuny zboží, včetně rostlin nebo semen, ze všech koutů světa. Kolonizační tlak vyvíjený rostlinným materiálem je proto v těchto oblastech s vysokou lidskou aktivitou velmi vysoký. Čím blíže je les k přístavu, tím větší je riziko invaze.
Závažnost invaze však určují ekologické faktory. A co je nejdůležitější, původní biologická rozmanitost pomáhá tlumit intenzitu těchto invazí. V mnoha lesích, kdy většinu dostupných výklenků zaplňují původní druhy, je pro nepůvodní druhy dřevin obtížnější se šířit a množit.
Ekologická strategie invazních druhů je také důležitá pro určení, které druhy stromů mohou napadnout v různých regionech. V drsných oblastech s extrémně chladnými nebo suchými podmínkami vědci zjistili, že nepůvodní druhy stromů musí být funkčně podobné původním druhům, aby přežily v těchto drsných prostředích. V lokalitách s mírnými podmínkami se však nepůvodní stromy musí funkčně lišit od původních druhů, aby přežily. Funkčním odlišením se nepůvodní druhy vyhýbají intenzivní konkurenci s původními stromy o důležité zdroje, jako je prostor, světlo, živiny nebo voda.
Přirozená biodiverzita je silnou obranou
Celkově studie zdůrazňuje význam rozmanitosti původních stromů při omezování závažnosti těchto invazí. “Zjistili jsme, že původní biodiverzita může omezit závažnost nebo intenzitu invazí nepůvodních druhů stromů po celém světě,” říká Camille Delavux, hlavní autor studie. “To znamená, že rozsah zásahů lze zmírnit podporou větší rozmanitosti původních stromů.”
Zjištění mají přímý význam pro úsilí o řízení ekosystémů v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti na celém světě. „Tím, že identifikujeme regiony, které jsou vůči invazi nejzranitelnější, je tato analýza užitečná pro navrhování účinných strategií na ochranu globální biologické rozmanitosti,“ říká profesor ETH Zurich Thomas Crowther. Studie se zúčastnilo velké konsorcium výzkumníků a shromáždilo cenná data. “Bez neuvěřitelné spolupráce vědců z celého světa by tato globální perspektiva nebyla možná.”
Invazivní druhy v centru pozornosti po celém světě
Zjištění jsou skutečně významná pro úsilí o zachování biologické rozmanitosti na celém světě. Jedním z hlavních cílů globálního rámce biologické rozmanitosti přijatého na COP 15 v Montrealu v roce 2022 je zabránit usazování a šíření potenciálně invazních druhů. Tato globální analýza nepůvodních druhů stromů si klade za cíl přispět k závěrům Mezivládní vědecké politické platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), od které se očekává, že ve své příští zprávě o stavu upozorní na podstatný vliv invazních druhů na ztrátu biodiverzity. .
„Toto globální chápání distribuce nepůvodních stromů může zemím pomoci upřednostnit rozhodování ve snaze zastavit a zvrátit ztrátu biologické rozmanitosti,“ zdůrazňuje Crowther.