Jako dlouholetý sportovní novinář a nadšený sportovec nemiluji nic víc než odhalování dramatu a ponoření se hluboko do společenské a politické diskuse kolem sportovní krajiny.
V Kanadě se prosadil sport. Sousední parky jsou plné nadšených sportovců, ale popularita tohoto sportu se na mnoha hřištích polarizovala: v centru tohoto dramatu je nakládačka.
Objevují se stížnosti na hluk, obtěžování místních obyvatel a také hnutí za jeho snížení, protože brání dětem v přístupu na hřiště. Ohrožuje nakládačka skutečně štěstí Kanaďanů na předměstí? Je to sport nebo volnočasová aktivita? Proč se kvůli tomu lidé tak zlobí?
Ostatní sporty, jako je discgolf a spikeball, také tvrdí, že jsou na vzestupu, ale Kanaďany ve stejné míře neobtěžují. Realita je taková, že i sporty jako kriket, které se v Kanadě tradičně nehrají, vzkvétají. Proč všechen ten povyk kolem okurky?
Za prvé, existuje určitá neshoda ohledně toho, kde byl Pickleball vynalezen. Leland v Severní Karolíně tvrdí, že je rodiště okurky, kde v roce 1965 údajně tři rodiče vytvořili pro své děti zábavnou letní aktivitu. Ale stát Washington by chtěl slovo. Bylo to hlášeno který tam ve skutečnosti vytvořil republikánský kongresman jménem Joel Pritchard a o čem se odborníci na nakládanou kouli domnívají, že je přesný příběh.
Víme, že okurka dorazila do Kanady v 70. letech 20. století od sněžných ptáků, kteří ji našli ve Spojených státech. Kanadským domovem pikleballu je Vancouver, kde byly první kurty postaveny v roce 1984. Podle výzkumu provedeného v lednu tohoto roku je zde odhadem 1,37 milionu hráčů – známých také jako kyselé okurky – V Kanadě.
Od roku 2022 se počet sběračů odpadu zvýšil o 50 procent. Pickleball Canada zažil nárůst počtu členů a nepředpokládám, že by se toto šílenství v dohledné době zpomalilo. Slavní sportovci jako Kevin Durant, Tom Brady, LeBron James a dokonce i celebrity jako Eva Longoria a Drake investovali do Major League Pickleball. A pak tu byla vzrušující zpráva, že kanadská tenisová hvězda Eugenie Bouchardová podepsala smlouvu na profesionálním okruhu Pickleball.
Ale co ty stížnosti?
První problém s okurkou je, že je obviňován z toho, že je hlučný. Míč je vyroben z plastu a při připojení k raketě vydává zvuk praskání. Pro lidi, jejichž domovy jsou obklopeny kurty na okurky, je pochopitelné, že neustálé poskakování může působit frustrujícím dojmem.
Antipatie vůči tomuto sportu však narostla tak intenzivně, že nyní existují právní kroky, petice a návrhy proti nakládačkám, aby se omezily hodiny a požadavky na zmírnění hluku. Zřejmě nyní parky ovládli nadšení sběrači a počasí se změnilo tak, že si děti užijí opičárny a houpačky jako kdysi. No, to se tvrdí. Také si pamatuji stejnou kritiku bruslení na kolečkových bruslích, když se tento sport stal populárním – lidé to překonali.
SLEDOVAT | Pickleball je pro všechny věkové kategorie:
Od sedmi do 97 let tito obyvatelé Windsoru říkají, že nakládaná kuchyně je pro všechny věkové kategorie.
Lidé, kteří si myslí, že se nejedná o přísnou činnost, mají trochu povýšenosti k nakládané kouli a tvrdí, že nakládanou koulí dosahuje pouze stejného množství kroky jako klidná procházka. A objevují se názory, že je to jen počeštěná verze aktivity pro seniory.
Četl jsem několik pichlavých názorů od sportovních kritiků a přemýšlel jsem o tom, proč tomu tak je. A taky jsem se rozhodl to zkusit. Jako někdo, kdo hrál celý život fotbal a určitě fušoval do squashe, badmintonu a krátce, ale intenzivně se věnoval stolnímu tenisu během intenzivních dnů COVID-19, jsem si řekl, že bych to měl zkusit. Slovní hříčka určená.
Šel jsem si tento týden vyzkoušet okurku na akci a hrál jsem proti Zane Navrátilbývalý tenista, který je nyní čtvrtým světovým hráčem v mužské dvouhře.
“Dívejte se na profesionální nakládačku, možná na nějakou nakládačku z Major League a uvidíte, jestli vám tito lidé nepřipadají nesportovní,” řekl mi Navrátil. “Tento míč se k vám hází ze vzdálenosti 14 stop a doba, kterou musíte zareagovat, je podobná a někdy kratší než doba, kterou musí hráči Major League Baseball odpálit na hřiště.”
Klíčová je koordinace ruka-oko, stejně jako předvídání, kam může výstřel dopadnout. Navrátil vysvětlil, že některá pravidla hry byla také navržena tak, aby neposkytovala nespravedlivou výhodu nikomu, kdo by mohl být v síti. Například ho nesmíte vyhodit do povětří, pokud tam jen stojí.
Také jsem se dozvěděl, že měkčí hry nad tím, co je známé jako „kuchynská linka“, jsou strategické a součástí hry. Měl jsem skvělý čas, ale chtěl jsem jiný pohled a zeptal jsem se kamarádky Aminy Mohamedové, vystudované fyzioterapeutky, která se specializuje na léčbu geriatrických klientů.
Pickleball, ne tenis
Mohamed je také sportovec, který hrál fotbal, hokej a softbal na soutěžní úrovni. Viděl jsem na jejích sociálních sítích, že to zkusila.
“Na pikleballu je to, že se tento sport může naučit každý, ať už jsi zkušený nebo úplně nový,” řekla mi. “Je to skvělý společenský sport a zvedne vám tepovou frekvenci – je to dobré pro kardiovaskulární fitness a může pomoci s agility.”
Navrátil řekl, že někdo s tenisovými zkušenostmi se může velmi rychle zlepšovat, ale ani někdo jako Eugenie Bouchardová nemusí být schopen porazit zkušeného piklbalistu hned na pálce. Styl a forma hry jsou specifické pro tento sport.
“Nejprve jsem se objevil a hrál tenis na hřišti na okurky a zjistil jsem, že to moc nefunguje,” řekl Navrátil. “Zmlátili mě někteří lidé mnohem starší než já. A tak jsem prohrával, dokud jsem se místo tenisu rozhodl hrát nakládačku.”
Měli bychom oslavovat sport, který spojuje starší generaci, aby se spojila s mladými lidmi a zapojila se do hry. A možná trochu narušit tenisovou starou gardu není tak špatná věc. Hluk mi vůbec nevadil a jako člověk, který má za sebou desítky sportů, se nelišil od čehokoliv jiného.
Bavil jsem se. Navrátil ke mně přicházel velmi snadno, ale rallye, které jsme měli, jsem si užil. Už jsem začal spiknout s Camryn, mojí kolegyní, ohledně turnaje CBC Sports v nálevu.
Pokud se to stane, budu milovat každou vteřinu.